na Blog.cz

Jsem nemocná a poprvé to k něčemu je.. Alespon se donutím napsat pokračování..

Zbytek zimy a jaro proběhlo jako voda.. Já si snila o Lukášovi, otravovala Ali mluvením o něm a jednou za čas jsme si psali na netu.. Začátkem května přišel nápad.. Za měsíc se v našm městě konal takový menší hudební festival a já ihned chtěla využít situace a domluvit se s Lukášem, aby šel se mnou, Ali a s pár dalšíma lidma.. Celou cestu k němu jsem chtěla na každé zastávce vystoupit, ale nějak jsem to přežila a najednou jsme šli ještě na chvíli sednout do hospody, která je známá tím, že tam nalívají nezletilím.. Nevím co se stalo, ale nám nenalili :D tak jsme si dali RC a jeli jsme zpět do města na ten fesťák.. Bylo ale brzo, tak jsme šli před jeden panelák na lavičku, kde jsme tu hudbu slyšeli.. Kecali jsme, smáli jsme se a bylo to fajn :) Nakonec jsme do areálu ani nešli a po půlnoci pro nás přijel brácha..

Vzpomněla jsem si, jak jsem se před tím, než jsem nastoupila do auta, podívala na druhou stranu cesty na něj a říkala jsem si, že se z té mojí platonické lásky třeba jednou stane opravdová, když byl ochotný někam se mnou/náma jít :) Tu noc se mi spalo nádherně :)

Bylo někdy ke konci listopadu a já seděla u babičky, když mi přišla smska.. Nevím čím to bylo, ale v té době jsem se nemusela podívat a hned jsem věděla od koho je.. Ale tohle tušení se ve mě vzalo nevím jak.. Sice jsme byli ve třídě rozsazeni a já jsem seděla před M. a už jsme se dokonce bavili, ale nenapadlo by mě že to udělá.. Prostě mi napsal, že je mu líto, že mě o prázdninách tak nějak odbyl a že ví, že se mi líbí L. (schválně jsem o něm před ním pořád mluvila, at žárlí:D) ale že mě má rád a nějaké takové kecy k tomu.. Nastalo vypisování do půlnoci, během kterého jsem se oficiálně dozvěděla, že se mu na táboře líbila jakási R. a že nevěděl jak je na tom se mnou, tak to zkusil na ní.. Už přesně nevím, jestli spolu něco měli nebo ne, ale nakonec ho stejně odmítla..

Další den ve škole mi bylo trapně a hlavně jsem s ním nechtěla mluvit, protože jsem nevěděla co si mám o tom všem myslet.. Pak ale následovalo několik proesemeskovaných dnů a já jsem se nechala obmněkčit a šla jsem s ním na "rande".. Tak nějak jsme spolu tedy začali chodit.. Všechno bylo ale špatně.. Po škole jsme spolu bývali málo, protože se nechtěl přiznat doma a vysedávali jsme celou dobu u nás na schodech.. A navíc jsem už po dvou třech týdnech znovu začala myslet na Lukáše.. Občas jsem se před M. o něm zmínila a to byl začátek konce.. Došlo to do fáze, že já jsem mu předhazovala, že mě původně nechal kvůli R. a on mně, že se nějak moc zajímám o L... Skončilo to tím, že jsme se několikrát rozešli a znovu udobřili, až jsem se dozvěděla, že byl s R. venku a řešili náš vztah, plus nakonec tohohle setkání mu dala pusu.. Alespon jsem měla pořádnou záminku to ukončit nadobro..

Po tomhle bylo občas nepříjemné chodit do školy a cítit ukřivděné pohledy do zad, ale nějak jsem to přešla.. Psala jsem si dál s L. a byla u toho šťastná.. Po roce a něco jsme se s M. poprvé pozdravili a takhle jsme na tom doteď.. Občas spolu i promluvíme, ale jsem ráda, že jsem to ukončila, protože tohle byl hodně špatný první vztah a navíc se znovu ukázalo, že vztahy typu "Budeme spolu chodit" nejsou nic pro mě..

Poslední dny prázdnin utekly jako voda a přišla škola.. Byla jsem z toho nervozní.. Přece jenom jsem měla potkat poprvé Marka od našeho "vztahu" :D Proběhlo to taktním mlčením na obou frontách a "nenápadným" vyptáváním jeho kamaráda co Marek.. Nejvíce jsem ale chtěla mluvit s Alicí.. Mojí spřízněnou duší.. Ve skratce jsem ji řekla, že jsem se zamilovala, ale že z toho nic nebude a následující rok jsem nemluvila o téměř ničem jiném, než o Slávovi :D

První víkend v září u nás ve městě je ve znamení hornických oslav.. Samozřejmě jsme šli se Slávou.. Proběhlo to v klidu.. Trochu nám zapršelo.. Zase jsme řešili hovadiny.. Konverzace skládající se z různého podání slova Hm měla úspěch :D Usínala jsem s hlavou plnou člověka, který si o mně musel myslet, že jsem totálně šílená :D

Na konci září proběhly oslavy mých patnáctých narozenin.. První ve velkém rodiném kruhu.. Druhá s bráchou a K. .. Spala u nás přes víkend jak bylo při takových událostech zvykem.. V pátek večer mi napsala, že se těší a že má novinku.. První co mě napadlo bylo, že jsem je ani nemusela dávat dohromady.. Bodnutí u srdce a následovalo jedno za druhým dokud jsem nešla spát.. Naštěstí přijela celkem brzo a tu novinku vybalila relativně rychle.. Oznámila mi, že má kluka.. Lukáše.. (OMG!!!) ale ne našeho Slávu (YAHOO!!!) Kamaráda její nové spolužačky.. Nadšení z toho, že mám teoreticky šanci i na své štěstí jsem přetransformovala do štěstí z toho, že má kluka :)

Neviděla jsem se ním asi do listopadu.. Tohle setkání proběhlo znovu za doprovodu K. .. O jejím vztahu nesměla padnout ani zmínka (doted nevím proč a vlastně je mi to jedno) a i tak jsme spolu probrali znovu Baník a House a bylo mi fajn..  Svoje pocity jsem si ale před K. nechala pro sebe.. Ted si říkám proč..

Po tomhle setkání jsem o něm snila dál a raději nic nezkoušela, protože jsem dost pochybovala o tom, že by se mnou třeba něco měl a stále jsem měla na paměti ta slova o tom, at se do něho náhodou nezamiluju..

Prázdniny probíhaly pořád stejně.. Až na to, že uprostřed srpna mě a K. vzali naši k moři.. Do Černé Hory.. Můžu vzpomenout památné pogování v pokoji 3x3 metry nebo černohorštinu mého otce-velmi trapná :D po návratu nám už chybělo jenom pár dnů do školy, ale stejně jsme chodily od ničemu k ničemu.. párkrát jsme zašli se Slávou (další přezdívka pro Lukáše, až na to, že tohle je oficiální a všichni mí kamarádi se později začali divit co se stalo se Slávou, když jsem začala mluvit o Lukášovi:D) ven.. Naše konverzace už se z "Beru si to osobně" rozšířila hlavně na Dr. House a fotbal, resp. Baník :)

Posledních pár dnů jsme jely stanovat na zahradu k babičce K. .. Kecaly jsme s její tetou a chodily se procházet do okolí..  Jednou večer ale přišel šok.. Žádné umrtí nebo tak, ale prostě jsme usínaly, K. už asi spala.. Mně se v hlavě honilo milion myšlenek, až jsem najednou měla v hlavě toho kluka, se kterým je taková sranda a má taky modrobílé srdce (narážka na Baník :D) Byla jsem zmatená a  navíc, už jsme se tak nějak shodly na tom, že se je s K. pokusím dát dohromady.. Raději jsem usnula..

Další den jsme jely do Ostravy.. Do Zoo a K. si kupovala v RockShopu glady.. Kecaly jsme, procházely a já jsem si už na své noční myšlenky ani nevzpomněla.. Až jsme namířili na bus domů.. Jel až za nějakou dobu, tak jsme si znovu sedly na tu zastávku.. Najednou jsem ale nějak moc mluvila o Slávovi, až mi bylo trochu trapně a K. mě se smíchem upozornila, ať se jí do něho náhodou nezamiluju.. Tušila jsem, že je pozdě.. Nijak jsem to nekomentovala.. Za chvíli jel bus a my se  s ním domluvily na večer, na ukázku nových bot..

Prázdniny byly v duchu trávení volného času s Kamčou.. Hned první den nebyl nejveselejší.. Já měla bolesti v podbříšku, ona měla kocovinu po rozlučce s děckama.. Prvních pár dnů se nic moc nedělo.. Poflakovaly jsme se a já si tak nějak psala s Markem.. po týdnu nic nedělání jsem odjela do Paříže s tetama, on jel na tábor, K. zůstala doma.. Po mém návrat přestaly být smsky tak časté a po jeho návratu jsem se dozvěděla, že to nemá smysl nebo tak něco.. Později jsem zjistila, že ho na tom táboře chtěla jiná holka, ale ještě je brzo abych to tu vytahovala :D já jsem byla chvíli samozřejmě strašně zhrzená, že mě nechal.. no nechal, vlastně jsme spolu nic neměli, ale já to brala tak hrozně vážně :Dpo pár dnech to přebolelo :)

Já byla uražená a všechen náš prázdninový program se sestavoval z pomáháním u našich a pak nic.. Jednou ale přišla K. s tím, že je domluvená s tím metalistou (Lukáš) že pojedou do Ostravy do RockShopu, jestli nechci s nima.. Souhlasila jsem.. Večer jsme se s tímto metalistou (říkala jsem mu tak skoro celé prázdniny :D) sešly venku.. Pokecat a domluvit se kdy vyrazíme atd.. Už ani nevím proč, ale když jsme se loučili, poprvé jsem použila větu, kterou jsme následující rok používali velmi často a bylo to takové naše první pojítko.. "Beru si to osobně!!" :D Ráno jsme vstali do deštivého dne a při jakékoliv další cestě do Ostravy jsem se neobešla bez doprovodu dešťových kapek.. Z toho dne si už pamatuju pouze to, jak jsme celí promoklí čekali na bus zpátky domů a neřešili jsme nic podstatného.. Ta zastávka se pro mě v budoucnu stala památnou :)

Podle mě mám velice idylický vztah se svým milovaným.. Nebojím se to říct.. Někomu se zdá divné, že jsme se třeba ještě ani jednou pořádně s Lukášem nepohádali, ale podle mě se není třeba hádat aby měl vztah "šťávu" :) Cesta k této harmonii byla ale dlouhá.. Nebyla přímo trnitá, ale pár píchanců jsem zažila..

Začalo to na konci školního roku v roce 2007.. Já končila osmičku, moje velice dobrá kamarádka Kamila devítku.. Na její základce se pořádalo takové rozloučení pro rodiče.. Moc se mi tam upřímně řečeno nechtělo, ale kvůli ní jsem se odhodlala a šla tam a ted jsem ráda.. Samotný program mě nebavil.. Přicházely a odcházely třídy plné děcek, které jsem neznala a Kamčina třída byla bohužel poslední.. Nakonec třídní představila i celou jejich třídu a vyrazily jsme s mamkama na pizzu.. Po nějaké době jsme se zvedly od stolu s tím, že se jdeme projít.. Potřebovala jsem se totiž svěřit se svou čerstvou zamilovaností do svého spolusedícího Marka :D ted se tomu směju, protože to nebyla žádná zamilovanost, ale ve 14ti letech jsem si opravdu neuvědomila, že si s ním třeba jenom rozumím a to hned nemusí znamenat lásku.. Nakonec jsme se vrátily do restaurace a přisedly si zpátky k matičkám.. Po chvilce Kamča zaregitrovala své dva spolužáky o pár stolů vedle.. Nerada se seznamuju, ale co bych pro ni neudělala a přece nebudeme sedět s rodiči celý večer.. Byli mi představení Adam a Lukáš.. Chcete slyšet, že se naše oči setkaly a srdce zaplanulo nekonečnou láskou? Tak to opravdu nebylo.. Lukáš v té době neměl rád neznámé lidi, takže se nijak neprojevoval a tím pádem jsem ho nijak neregistrovala.. Adam měl v sobě jenom jedno pivo ale i přes to si neustále na hlavu nasazoval ubrousek a pletl si mé jméno se Sandrou :D Při pozdější procházce na autobus zpívali Lukáš s Adamem árii Měsíčku na nebi. Ale další den když jsem Aličce vyprávěla své zážitky, jsem si nemohla vzpomenout na jméno toho kluka v maskáčích a černém triku, protože veškerou pozornost si spíše zabral mírně opilý Adam :D